O Mongolsku

Mongolsko je vnitrozemní stát, který na severu sousedí s Ruskem a na jihu s Čínou. Klima je striktně kontinentální - krátké horké léto panuje po tři až čtyři měsíce v roce (červen, červenec, srpen, září), zbytek roku pak zaujímá zima. 

Většinu země zaujímají stepi,  menší část také poušť a na severozápadě se rozkládá několik větších jezer. Obyvatelé žijí poměrně tradičním způsobem, díky stepím se stále v zemi udržuje pastevectví. Nejvíce obyvatel je soustředěno v hlavním městě, Ulaanbaataru (podle jakési cestovatelské příručky z roku 2013 sehnané v Mongolsku je celková populace Mongolska2 931 300 lidí, z toho 1 227 000 žije v hlavním městě). Na recepcích hotelů či v lepších restauracích se většinou najde někdo, s kým se lze domluvit anglicky, ovšem ve většině obchodů, s taxikáři či lidmi na ulici anglickou konverzaci nečekejte. Domluvit se dá pouze rusky či mongolsky :) V obchodech se dá sehnat jídlo, na které jsme běžně zvyklí, ovšem pít vodu z kohoutku jako v Evropě bych nedoporučovala. Dá se říci, že hlavní město Mongolskou kulturu příliš neodráží, většina budov je stavěna zahraničními investory. 

Hlavním náboženstvím je buddhismus, což na první pohled není příliš znát. Většina chrámů byla v minulosti zničena Číňany i Rusy. Stejně tak bylo vytlačeno i původní mongolské písmo, které je možné spatřit dnes jen málokde. Nahradila jej azbuka, takže pokud si chcete cokoliv v Mongolsku přečíst, opět doporučuji znalost ruštiny.

Pokud se ovšem dostanete mimo město, už si nepomůžete ani ruštinou. Mimo města je Mongolská země pustinou, kam jen se podíváte. Rozlehlé stepi jsou na většině míst neobydlené, případně narazíte na jednu či dvě jurty u sebe a ne více. Opět si dovolím citovat Mongolské statistiky z roku 2013 - na výše zmíněný počet obyvatelstva připadá celkem 45 144 320 zvířat (ve smyslu dobytka). 

Přestože je Mongolsko poměrně bohaté na nerostné suroviny (zejména zlato a uhlí), je v podstatě chudou zemí. Většinu surovin totiž netěží země sama, spíše její sousedé. Jako kompenzaci pak staví po Mongolsku silnice, takže když se vydáte od dolů směrem k hranicím, pojedete po velice kvalitním asfaltu, jinak ovšem silnice chybí. Pastevci nemají s dopravou problém - koně či velbloudi zvládají terén dobře. Pokud byste trvali na dopravě autem, tak ničím jiným, než dobrým Ruským UAZem se mimo město nedostanete :)